Ischemická choroba srdeční, angina pectoris, infarkt myokardu

article-thumbnail
Dokážeme úžasné věci - zprůchodňujeme cévy, operujeme srdce a přesto lidí, kteří umírají na infarkt neubývá. Proč?

 

Pro pochopení pojmů si tentokrát dovolím využít stránky Ikemu: „Pro srdeční svalovinu je důležitý neustálý přísun kyslíku a živin k udržení její funkce a vitality. Jestliže tomu tak není, dochází k nedokrvení – ischemii myokardu, což nazýváme ischemickou chorobou srdeční - ICHS. Téměř vždy je příčinou ateroskleróza. Nejznámějším a nejběžnějším příznakem ischemické choroby srdeční  je angina pectoris - bolesti na prsou. Angina pectoris tedy není nemoc, ale známka onemocnění - ischémie myokardu (nedokrvení srdeční svaloviny).  Projevuje se jako tlak, pálení, řezání, těžkost, je cítit často přímo za hrudní kostí a může se šířit do levého ramena a ruky, do krku, zad. Někdy se projevuje jako např. pálení žáhy a může dojít k přehlédnutí onemocnění. Naopak jindy onemocnění trávicího ústrojí a jiných může imitovat ICHS. Angina pectoris obvykle trvá 1-2 minuty, po podání nitroglycerinu rychle mizí. Často se objevuje při námaze, vzrušení, jídle a vystavení chladu.

Infarkt myokardu

Jedná se o ischemické ložiskové odumření části srdečního svalu, které vzniká při uzávěru nebo výrazném zúžení v povodí levé nebo pravé věnčité tepny. 

Hlavním klinickým projevem infarktu myokardu je typicky klidová dlouhotrvající bolest na hrudníku, která se může šířit do krku, dolní čelisti, zubů, jedné nebo obou horních končetin, může být v zádech nebo v oblasti břicha. U části nemocných proběhne infarkt myokardu jako klinicky němá příhoda bez jakýchkoliv příznaků.

Léčba

Cílem léčby infarktu myokardu je co nejrychlejší (v řádu hodin) obnovení normálního průtoku v postižené věnčité tepně čili transport nemocného do specializovaného kardiocentra, které provádí katetrizaci srdce s následným provedením tzv. angioplastiky Ta se provádí přístupem (vpichem) přes stehenní tepnu a pomocí srdečních cévek a dalšího speciálního instrumentaria je možné zprůchodnění uzavřené nebo zúžené tepny, její rozšíření a ve většině případů zavedení koronárních stentů, které udržují průchodnost tepny. Při včasném zákroku pak je možná záchrana nebo zmenšení infarktového ložiska srdečního svalu. U některých nemocných je pak odloženě na základě znalosti postižení dalších tepen indikována srdeční operace, která pomocí koronárních bypassů (přemostění) zlepší zásobení ostatního myokardu. Někdy srdeční operace indikována jako první metodu léčby při závažném nálezu a nemožnosti provedení angioplastiky. Nedílnou součástí léčby je samozřejmě léčba medikamentosní, která je zpravidla doživotní.

Někdo si teď řekne – no to jsou vyhlídky – angioplastika, operace, nadosmrti brát léky. Anebo si můžeme říct – díky, díky, díky medicíno, že dokážeš tak úžasné věci, protože jinak by byl infarkt většinou konec života nebo přinejmenším těžké poškození. Proto také řešení akutního infarktu přenecháme specialistům a budeme se zabývat prevencí a zmírněním následků po prodělaném infarktu.

Prevence

Za prevenci kardiovaskulárních onemocnění je považován rozumný životní styl - jídelníček, pohyb, psychická pohoda.

Jídelníček – nejde o žádné složitosti. Stačí ubrat vyloženě nevhodných potravin (uzeniny, tučná, těžká a smažená jídla, sladkosti, alkohol) a přidat potravin zdravých (zelenina, celozrné obiloviny). Schválně nepíšu, že je třeba určité potraviny zcela vynechat. Mluvíme o PREVENCI, takže občasná sklenička vína či piva nebo kus dortu na oslavě není problém.

Pohyb – nejlepší je pravidelně se rozumně hýbat – procházky, plavání, kolo… Super je jóga a taichi. Pokud jste doposud aplikovali jenom „gaučink“, tak určitě nezačněte s maratonem nebo mnohahodinovou každodenní návštěvou posilovny.

Psychická pohoda – ta je podle mě nejdůležitější. Když jsme v pohodě, tak tělo zvládne ledacos. Často mi lidé říkají: „Já už to tak mám, pořád musím mít všechno pod kontrolou (pořád se musí o někoho starat, neumím se zastavit, stále se něčím nervuju…). To lze ale změnit. První krok je uvědomění – uvědomuji si, že jsem netrpělivá, všechno chci mít zařízené hned (byla jsem takto vychovávána, stejně to měla i maminka, babička…). Druhý krok je ochota ke změně – bývala jsem netrpělivá, ale teď už jsem ochotná to změnit. Nepotřebuji být tak „podivočená“. Třetí krok je nahradit původní program (netrpělivost) jiným (klid, psychická pohoda). Pomůže meditace (na uvolnění mysli), posilování nového programu (opakuji si: „Já jsme klid, já jsem harmonie, já jsem trpělivost…“), poslech relaxační hudby, pomalé procházky přírodou…

Cholesterol

O cholesterolu už jsem psala (https://www.facebook.com/bylinarstvi/posts/1237584883017311, https://www.facebook.com/bylinarstvi/posts/1242935195815613), takže si jen dovolím vyslovit názor, že kromě lidí, kteří mají zcela nevhodný jídelníček (na snídani koblihy, na oběd bůček a pak větrník, na večeři klobásky) a které opravdu ohrožuje přemíra tuků a tedy i cholesterol, je cholesterolová mánie (snaha dosáhnout hodnot přesně v normě) jen nafouklá bublina. Opakovaně se setkávám s lidmi, kteří měli cholesterol v normě (ať díky rozumnému jídelníčku nebo díky lékům) a stejně prodělali infarkt.

Byliny

Bylin, které příznivě ovlivňují srdce a cévy je celá řada. Mnohé z nich můžeme užívat  preventivně, řada z nich ale pomůže i ve stavu, kdy byla diagnostikována ischemická choroba srdeční (či její projev – angina pectoris). Asi nejznámější bylinou na srdce je hloh. Vyrovnává tlak, posiluje srdce a je velmi vhodný pro dlouhodobé užívání. Nejvhodnější formou je tinktura. Na další byliny, které příznivě působí na kardiovaskulární systém, můžete kouknout zde: https://www.facebook.com/bylinarstvi/posts/2160861194023004?__tn__=K-R

Čínská medicíny

Z pohledu tradiční čínské medicíny jde u anginy pectoris a hrozícího infarktu především o stagnaci čchi (energie), blokádu krve a Tan (zahlenění).

Stagnace čchi je stav, kdy energetickými drahami neproudí volně energie. Příčinou může být oslabení (vyčerpání organismu, únava) nebo vnitřní napětí nebo nejčastěji obojí. Můžeme si představit unaveného vystresovaného člověka, který mívá tlak na hrudi či v podžebří. Může mít i bušení srdce, pocit vnitřního třesu. Bolesti na hrudi se objevují a mizí, stěhují se, mohou vystřelovat.  Návštěva u lékaře ale většinou nic neodhalí, protože nedošlo k trvalým změnám. Tento člověk může mít pocit, že umírá (má infarkt), ale na pohotovosti už ho znají (nikdy se nic nevyšetřilo) a tak je mu často doporučena návštěva psychiatra a předepsána antidepresiva. Tento stav, i když mnohdy vypadá hrozivě, je zcela vratný. Chce to rozhýbat a případně i vyživit energii a krev a příznaky jsou pryč. Pomohou směsi jako 014 Pilulka hořce či 081 Spadnutí kamene ze srdce a pak směsi na vyživení (podle toho, co je oslabené).

Blokáda krve je závažnější než stagnace čchi, protože už došlo k poškození na fyzické (ne jen energetické) úrovni. Příznaky bývají stejné, ale vyšetření už něco ukáže – nejčastěji zúžení cév vedoucích k srdci. Bývá předepsán nitroglycerin či podobné léky, které vedou k rozšíření cév, případně je doporučena angioplastika. Z bylinných směsí jsou vhodné ty, které rozbíjejí blokádu krve: 040 Vytažení zakleslých stavidel, 041 Zpevnění podemletého břehu. Zvláště vhodná je směs 042 Ušlechtilost lotosového květu, která rozbíjí blokádu krve a zároveň vyživuje krev a lze ji doporučit i k dlouhodobému užívání.

Tan – pokud je přítomen i Tan, bývá často nalezena zvýšená hladina cholesterolu či triglyceridů a kromě předchozích příznaků se může objevit i nevolnost, pocit na zvracení, pocit plnosti na hrudi, zhoršená koncentrace a podobně. Kromě předchozích směsí je pak třeba podat i směsi, které odvádějí Tan (036 Baldachýnová komnata, 039 druhý dech sokola) a také upravit jídelníček, aby se zamezilo další tvorbě Tanu (vynechat především sladkosti, kravské mléko a veškeré produkty z něj, tučná a těžká jídla). Dále je velmi vhodné zařadit do stravy slzovku (odvádí Tan), případně Nápoj mudrců (kód 900) nebo MycoClean.

Co po prodělaném infarktu

Prodělaný infarkt je především příležitost zastavit se a zamyslet se, proč k němu došlo a udělat příslušné změny v životosprávě. Díky úspěchům medicíny je nejen přežití, ale i navrácení do běžného života velmi pravděpodobné. Pokud ale nedojte k pochopení a ochotě ke změně, je další infarkt (nebo mozková příhoda) blíž, než by se zdálo, protože organismus (a pochopitelně především srdce a cévy) už je oslabený. Vzhledem k tomu, že po infarktu bývá předepsána celá řada léků, je podávání silnějších bylin problematické. Zvláště léky na ředění krve není možné kombinovat s bylinami, které ředí krev (komonice) ani s těmi, které rozbíjejí blokádu krve (040, 041). Můžeme ale použít jemné byliny, které posilují srdce (hloh), psychiku (srdečník, meduňka…),  cévy a krev (pohanka, aronie…).

Infarkt (ostatně jako každá nemoc) je voláním těla po změně. A protože se jedná o srdce (vládce celé říše – těla), je volání o to důraznější a důležitější. Srdce (císař), chce především milovat. Chce lásku dávat i přijímat. Stažení v oblasti srdce (ischemie i prodělaný infarkt) ukazují na zablokované proudění energie lásky. Každý (i ten kdo nás štve, i ten, kdo nás zranil) si zaslouží lásku. I my sami si zasloužíme lásku. Láska není na příděl, láska není „za něco“. Otevřeme svá srdce, dovolme lásce, aby volně proudila a angina pectoris ani infarkt se nás vůbec nebudou týkat.